
Když dnes vejdete do supermarketu, máte pocit, že všechno je „high protein“. Jogurty, tyčinky, kaše, dokonce i pečivo. Možná si říkáte: „Je to jen další trend? Nebo jsou bílkoviny opravdu tak důležité?“ A hlavně – kolik jich ve skutečnosti potřebujeme? A jak poznat, že jich jíme málo?
Bílkoviny jsou základním stavebním materiálem celého těla.
Tvoří svaly, hormony, imunitní buňky, enzymy i kolagen. Podílí se na regeneraci, hojení, tvorbě energie i na pocitu sytosti.
Když jich máme málo, tělo nemá z čeho „stavět“. Musí si vybírat, které funkce upřednostní a které budou na úkor ostatních.
A to je přesně chvíle, kdy se začínají objevovat různé signály – únava, chutě, zpomalený metabolismus, oslabené svaly…
S blížící se menopauzou klesá hladina estrogenu, což má vliv na metabolické procesy a syntézu svalových bílkovin. Jednoduše řečeno, s přibývajícím věkem přirozeně ubývá svalová hmota. A pokud současně nepřijímáme dostatek bílkovin, úbytek se jen zrychluje.
Méně svalové hmoty zároveň znamená pomalejší metabolismus a náročnější hubnutí. Tělo s méně svaly totiž spaluje méně energie v klidovém stavu.
Pokud má tělo málo bílkovin, neumí si stabilizovat hladinu cukru v krvi. Výsledek? Energie skáče nahoru a dolů a chutě na sladké pak nejsou „slabostí“, ale strategií těla, jak si rychle dodat energii.
Bílkoviny jsou nezbytné pro hormonální rovnováhu i obnovu tkání. Když chybí, tělo jede na úsporný režim a únava se objevuje i po dostatečném spánku.
Pokud má nedostatek stavebních látek, musí si vybírat, kde je využije. Nejdřív proto omezí růst vlasů, nehtů a kvalitu pleti.
Jak už bylo řečeno, po 45 ubývají svaly rychleji. Bez bílkovin je však úbytek násobně rychlejší.
Nízký příjem bílkovin zhoršuje citlivost na inzulin. Tělo tak hůř pracuje s energií a začíná ukládat víc tuku – nejčastěji právě v oblasti břicha.
Bílkoviny sytí nejvíc ze všech makroživin. Když jich v jídle není dost, pocit plnosti trvá krátce a hlad se rychle vrací, i když celkově jíte dost.
Imunitní systém je doslova „žrout“ bílkovin. Když nejsou ve stravě dostatečně zastoupeny, tělo nemá z čeho opravovat škody a imunita se oslabuje.
Bez bílkovin se snižuje produkce kolagenu a zhoršuje se regenerace tkání. Pleť může být povadlejší, sušší, nehty se lámou – tělo prostě nemá z čeho opravovat.
Nedostatek bílkovin způsobuje výkyvy cukru v krvi, které způsobují tlak na nervový systém. Jedním ze signálů tak může být náladovost, podrážděnost až pocit úzkosti.
Univerzální číslo neexistuje. Potřeba bílkovin závisí na váze, věku, aktivitě, hormonálních změnách i zdravotním stavu.
Obecně se ale pro ženy po 45 doporučuji 1,2–1,6 g bílkovin na 1 kg váhy.
Příklady:
Pokud cvičíte silově nebo chcete zrychlit metabolismus, držte se spíš horní hranice.
Živočišné bílkoviny mají vyšší biologickou hodnotu – tělo je umí lépe vstřebat a využít.
Obsahují všechny esenciální aminokyseliny a skvěle zasytí. Patří sem maso, ryby, vejce, mléčné výrobky a syrovátkové proteiny.
Rostlinné bílkoviny jsou lehčí na trávení, obsahují více vlákniny a podporují pestrost stravy. Patří sem tofu, tempeh, luštěniny, quinoa, ořechy a rostlinné proteiny.
Ideální je kombinovat obojí. Tím získáte jak snadno využitelné bílkoviny, tak různé mikroživiny, vlákninu a pestrost jídelníčku.